Současnost rodu
Stručné informace o nás Švidrnoších v současné době.
Lenka Měrková (roz. Švidrnochová)
Content Writing & Copywriting – Specializuju se na tvorbu poutavých a srozumitelných textů, které dokážou vyvolat ty správné emoce.
Praotec Švidrnoch
Nebojte. Nebudeme se tu pokoušet sestavit propracovanou pověst o příchodu našich předků do kraje, jako to učinil Jirásek. Žádná banda lidí stoupajících na Říp. Přesto se i my, Švidrnoši, můžeme pochlubit svým vlastním praotcem. S přivřením oka bychom tak totiž mohli titulovat prvního člověka, o kterém existuje písemná zmínka v dochované matrice ze sedmnáctého století. Tento historicky první záznam odkazující k muži našeho příjmení pochází z 2. února 1655 a oznamuje, že se „praotcův“ syn Ondřej oženil s dcerou Adama Kovala – Annou.
Asi si kladete otázku, jak se náš dávný prapředek jmenoval. Budeme-li tedy ještě chvíli listovat v příslušné matrice, objevíme zprávu o jeho úmrtí z 16. února 1668, v níž je obsaženo vše podstatné. Byl to „Jan stary ffogt ginacz Swidrnoch ze Wrzesiny„.
Víme tedy, že naším praotcem byl Jan Švidrnoch, pocházel z Vřesiny a tam zastával roli tzv. fojta. (* Vsuvka pro nás mladší, kteří absolutně netušíme, co si pod slovem „fojt“ představit – fojtem se kdysi rozuměl nejvyšší představitel vesnice. Takový starosta, dalo by se říct.) A přestože se v dějinách rodu Švidrnochů nachází i linie takzvaně „nefojtovská“, jedna z větví našich předků byla skutečně fojty tvořena a v „úřadu“ se držela (s malými přestávkami) až do poloviny devatenáctého století.
Písemné prameny dále dokládají, že za švidrnoší historickou kolébku se dá považovat Vřesina a Velká Polom (vesnice v okolí Ostravy), odkud pak rod expandoval do okolních obcí – do Poruby, Krásného Pole, Malé Lhoty (dnešní Dolní Lhota), do Čabysova (dnešní Čavisov) a na další přilehlá místa.
Nebojte. Nebudeme se tu pokoušet sestavit propracovanou pověst o příchodu našich předků do kraje, jako to učinil Jirásek. Žádná banda lidí stoupajících na Říp. Přesto se i my, Švidrnoši, můžeme pochlubit svým vlastním praotcem. S přivřením oka bychom tak totiž mohli titulovat prvního člověka, o kterém existuje písemná zmínka v dochované matrice ze sedmnáctého století. Tento historicky první záznam odkazující k muži našeho příjmení pochází z 2. února 1655 a oznamuje, že se „praotcův“ syn Ondřej oženil s dcerou Adama Kovala – Annou.
Asi si kladete otázku, jak se náš dávný prapředek jmenoval. Budeme-li tedy ještě chvíli listovat v příslušné matrice, objevíme zprávu o jeho úmrtí z 16. února 1668, v níž je obsaženo vše podstatné. Byl to „Jan stary ffogt ginacz Swidrnoch ze Wrzesiny„.
Víme tedy, že naším praotcem byl Jan Švidrnoch, pocházel z Vřesiny a tam zastával roli tzv. fojta. (* Vsuvka pro nás mladší, kteří absolutně netušíme, co si pod slovem „fojt“ představit – fojtem se kdysi rozuměl nejvyšší představitel vesnice. Takový starosta, dalo by se říct.) A přestože se v dějinách rodu Švidrnochů nachází i linie takzvaně „nefojtovská“, jedna z větví našich předků byla skutečně fojty tvořena a v „úřadu“ se držela (s malými přestávkami) až do poloviny devatenáctého století.
Písemné prameny dále dokládají, že za švidrnoší historickou kolébku se dá považovat Vřesina a Velká Polom (vesnice v okolí Ostravy), odkud pak rod expandoval do okolních obcí – do Poruby, Krásného Pole, Malé Lhoty (dnešní Dolní Lhota), do Čabysova (dnešní Čavisov) a na další přilehlá místa.
Původ příjmení Švidrnoch
Na základě informací, které máme, se předpokládá, že kořeny příjmení Švidrnoch spadají kamsi na přelom 16. a 17. století. Jak ale tohle pojmenování vlastně vzniklo? Odkud se vzalo? Nuž… jisté to není a přiznejme si, že ohledně jeho lingvistického původu nejsme názorově sjednocení. Všehovšudy jsou však existují tři základní teorie:
Na základě informací, které máme, se předpokládá, že kořeny příjmení Švidrnoch spadají kamsi na přelom 16. a 17. století. Jak ale tohle pojmenování vlastně vzniklo? Odkud se vzalo? Nuž… jisté to není a přiznejme si, že ohledně jeho lingvistického původu nejsme názorově sjednocení. Všehovšudy jsou však existují tři základní teorie:
- Hypotéza: kulhavec
Jako první vysvětlení se nabízí odkaz na švidravou nohu. Už se sice nedozvíme, zda někdo z našich pra-pra-pra-předků švidral do takové míry, aby se to stalo jeho poznávacím znamením. Jeden rodinný ortoped nicméně o některých z nás tvrdí, že všichni „chodíme blbě“. Takže to možná nebude úplně od věci. - Hypotéza: vrták
Druhou hypotézou je etymologická návaznost na výraz świder [ʂfidεr], což v polštině znamená vrták. - Hypotéza: Švéd
Poslední teorii pak zformuloval studovaný akademik, podle něhož příjmení Švidrnoch odkazuje ke Švédsku. Těžko říct, zda se na tento výklad spoléhat. Bylo by to divné vysvětlení, vzhledem k tomu, že fojty (viz výše) se zpravidla stávali starousedlíci a nikoli cizinci odkudsi ze severu. Ale ve vlastním zájmu tuhle hypotézu nezavrhujme. Přece jenom je taková… nejdůstojnější. 🙂