Historie rodu
Několik zajímavostí o našem rodu:
Kolébka rodu Švidrnochů v našem kraji stála v našich slezských vesničkách farnosti porubské a velkopolomské.
Z Vřesiny a Velké Polomě rozšířil se ten starobylý slezský rod brzy do dalších obcí obou těchto farností – do Poruby, Krásného Pole, Malé Lhoty, Čabysova atd.
Lze to dobře sledovat podle písemných záznamů v zachovaných matrikách obou far – ve Velké Polomi začínají matriky březnem r.1645, v Porubě pak počátkem roku 1661. Hned na počátku těchto matrik nacházíme pěkné záznamy o rodu Švidrnochů. Nejstarší je ve velkopolomské matrice: 20.6.1655 ženil se Ondřej syn fojta Jana z Vřesiny s Annou dcerou Adama Kovala (latinsky : Fabri) z Velké Polomě. Už tímto sňatkem jsou obě tyto obce : Vřesina a Velká Polom spojeny – jak v další historii, obzvláště sňatkové, uvidíme velmi často. Jak se jmenoval onen fojt, vyplývá jasně ze záznamu v porubské matrice (psané po česku) zprvu k 16.2.1668, že toho dne zemřel (vlastně podle tehdejšího zvyku při zápisech – byl pochován) „ Jan stary ffogt ginacz Swidrnoch ze Wrzesiny“ (psáno tehdejším pravopisem) Tenkrát nebývalo ještě zvykem užívat u jmen fojtů atd. příjmení, stačilo křestní jméno – jak uvidíme v další části tohoto elaborátu. Zde však je jasně uvedeno i příjmení tohoto fojta, jak je také uvedeno u jiných členů této rodiny při všelijakých příležitostech (narození, kmotrovství, svědectví u svateb) už předtím, např. 27.9.1663 je kmotrem Ondřej Svidernoch fojt (judex z Vřesiny) a o 4 dni předtím je kmotrem Matěj Svidernoch (23.9.1663) z Vřesiny nebo z Velké Polomě.
Ve Velké Polomi totiž 24.7.1668 umírá Matěj Sswidernoch z Velké Polomě ve věku 37 roků – a jeho manželka bývá jako vdova velmi často poté kmotrou při křtinách dětem z Vřesiny (tedy zase spojení obou těchto obcí) – až se tato Kateřina Švidrnoška 25.2.1680 vdává jako vdova po zemřelém Matěji Švidrnochovi za Jakuba syna zemřelého Ondřeje Podolského z Velké Polomě.
Od r. 1661 známe už děti nového vřesinského (někdy také užito tvaru „vřesinského“) fojta: 19.9.1661 se narodil Waczlaw syn Andrysa ffogta a Anny ze Wrzesiny atd. – to prozatím nebudeme sledovat…
A ve Velké Polomi známe např. Martina, syna Matěje Švidrnocha, který se 11.2.1691 žení s Annou dcerou Martina Dostala z Krásného Pole – z počátku bydlil Martin ve Velké Polomi, kde se mu narodilo několik dětí (mezi nimi také 30.7. 1704 Václav – Venceslaus) – ale v r. 1709 a 1712 je Martin usazen v Krásném Poli. Tento Václav se 28.2.1734 / syn zemřelého Martina Švidrnocha z Krásného Pole / žení s Marinou dcerou Tomáše Myslivce z Malé Lhoty / jeden svědek z Malé Lhoty, druhý z K.P./; tam v Malé Lhotě se mu narodil syn Josef 24.1.1735 . A po smrti této manželky Mariny 2.3.1747 se žení podruhé 10.9.1747 s Dorotou vdovou po Františku Tylečkovi z Malé Lhoty – svědkové oba jsou z M.Lh. – je tedy tato větev Švidrnochů pevně usazena v Malé Lhotě.
Rovněž v Čabysově je jiná větev Švidrnochů usazena – syn vřesinského fojta Ondřeje – Matouš, nar. 20.9.1671, se 21.9.1694 žení s Rosinou dcerou Adama Pivoně fojta čabysovského – odtamtud často dochází jako kmotr ke křtinám dětem rodičů z Vřesiny…
A 27.9.1766 umírá jako výměnkář v Čabysově Martin Švidrnoch ve věku 70 roků…
Vraťme se zase k Vřesině jako kolébce Švidrnochů, kde potomci prvního známého nám fojta Jana Švidrnocha – syn Ondřej a vnuk Václav nepřetržitě drží hodnost fojtovskou a fojtství – statek, grunt. Prozatím nesleduje přesně vývoj této větve do daleké doby- stačí nám prozatím toto.
A jiný syn / asi starší – jeho narození není zaznamenáno ani v polomské ani v porubské matrice / Ondřejův Jan se po smrti velkopolomského fojta Václava Vaňka stává sňatkem s vdovou po něm 15.8.I683 / Jan syn Ondřeje Švidrnocha fojta z Vřesiny – / Mariannou fojtem ve Velké Polomi, jímž zůstává i po její smrti /27.12./ 1693/ – z druhého manželství s Alžbětou / odkud? / se narodil další Jan 11.10.1695,který jako dospělý převzal po svém nevlastním otci Jiřím Jurnovi / Alžběta se totiž za něho provdala po smrti prvního manžela zemřevšího – utopil se 13.1.1703 – po roce vdovství 10.1.1704 / právě na přelomu soupisu majetku a půdy v tzv. karolinském katastru z r. 1722 a 1723 zase fojtství s tou hodností – a po něm později další Jan nar. 30.9.1724 atd. Ten rod Švidrnochů e menšími přestávkami, způsobenými smrtí fojtů- hospodářů, držel velkopolomské fojtství až do druhá polovice 19. století – po zrušení roboty…
Z tohoto jen nepřesně načrtnutého nárysu vývoje rodu švidrnošského vysvítá jasně, jak se pevně zakořenil v našich slezských vesničkách farnosti velkopolomské a porubské / v dalším líčení budou jmenovány i další obce těchto farností/. Je to větev jednak fojtovská, jednak obyčejná – nefojtovská ; prozatím nemůžeme říci, jakého povolání byla ta druhá nefojtovská větev, neboť v matričních záznamech takové zmínky začínají teprve někdy počátkem druhé polovice století 18. – teprve z pozdějších údajů budeme mocí snad oprávněně takové nebo podobné zaměstnání – povolání také jejich předchůdcům v jednotlivých dědinkách a v jednotlivých větvích. A z fakta, že v polovici 17. století – od prvních matričních záznamů – jsou Švidrnoši fojty ve Vřesině / později i ve Velké Polomi / se dá vyvozovati plným právem, že tam tento rod byl zajisté již dlouho předtím usazen, když z jeho příslušníků byl vybrán nejvyšší tehda představitel vesnice – fojt.
Zemřel-li první nám listinně / matričně / známý fojt vřesinský Jan Švidrnoch v roce 1668, můžeme směle jeho narození promítnout do prvních let století 17. – někdy kolem roku 1600 – tedy ještě do doby před českým povstáním – odbojem proti císaři a před válkami z toho vzniklými – před válkou třicetiletou. Rovněž příjmení Švidrnochů se dá předpokládat do oné doby na rozhraní 16. a 17. století, ne-li ještě do doby dřívější – pokud se ovšem tenkráte vůbec příjmení užívalo. Snad ve starých gruntovních knihách / nacházejících se toho času někde v Rakousku / bychom mohli najít rozluštění této záhady – ve zmínce o fojtech aspoň, ovšem tenkrát stačilo křestní jméno s označením přívlastku “ fojt.. „
Z Vřesiny a Velké Polomě rozšířil se ten starobylý slezský rod brzy do dalších obcí obou těchto farností – do Poruby, Krásného Pole, Malé Lhoty, Čabysova atd.
Lze to dobře sledovat podle písemných záznamů v zachovaných matrikách obou far – ve Velké Polomi začínají matriky březnem r.1645, v Porubě pak počátkem roku 1661. Hned na počátku těchto matrik nacházíme pěkné záznamy o rodu Švidrnochů. Nejstarší je ve velkopolomské matrice: 20.6.1655 ženil se Ondřej syn fojta Jana z Vřesiny s Annou dcerou Adama Kovala (latinsky : Fabri) z Velké Polomě. Už tímto sňatkem jsou obě tyto obce : Vřesina a Velká Polom spojeny – jak v další historii, obzvláště sňatkové, uvidíme velmi často. Jak se jmenoval onen fojt, vyplývá jasně ze záznamu v porubské matrice (psané po česku) zprvu k 16.2.1668, že toho dne zemřel (vlastně podle tehdejšího zvyku při zápisech – byl pochován) „ Jan stary ffogt ginacz Swidrnoch ze Wrzesiny“ (psáno tehdejším pravopisem) Tenkrát nebývalo ještě zvykem užívat u jmen fojtů atd. příjmení, stačilo křestní jméno – jak uvidíme v další části tohoto elaborátu. Zde však je jasně uvedeno i příjmení tohoto fojta, jak je také uvedeno u jiných členů této rodiny při všelijakých příležitostech (narození, kmotrovství, svědectví u svateb) už předtím, např. 27.9.1663 je kmotrem Ondřej Svidernoch fojt (judex z Vřesiny) a o 4 dni předtím je kmotrem Matěj Svidernoch (23.9.1663) z Vřesiny nebo z Velké Polomě.
Ve Velké Polomi totiž 24.7.1668 umírá Matěj Sswidernoch z Velké Polomě ve věku 37 roků – a jeho manželka bývá jako vdova velmi často poté kmotrou při křtinách dětem z Vřesiny (tedy zase spojení obou těchto obcí) – až se tato Kateřina Švidrnoška 25.2.1680 vdává jako vdova po zemřelém Matěji Švidrnochovi za Jakuba syna zemřelého Ondřeje Podolského z Velké Polomě.
Od r. 1661 známe už děti nového vřesinského (někdy také užito tvaru „vřesinského“) fojta: 19.9.1661 se narodil Waczlaw syn Andrysa ffogta a Anny ze Wrzesiny atd. – to prozatím nebudeme sledovat…
A ve Velké Polomi známe např. Martina, syna Matěje Švidrnocha, který se 11.2.1691 žení s Annou dcerou Martina Dostala z Krásného Pole – z počátku bydlil Martin ve Velké Polomi, kde se mu narodilo několik dětí (mezi nimi také 30.7. 1704 Václav – Venceslaus) – ale v r. 1709 a 1712 je Martin usazen v Krásném Poli. Tento Václav se 28.2.1734 / syn zemřelého Martina Švidrnocha z Krásného Pole / žení s Marinou dcerou Tomáše Myslivce z Malé Lhoty / jeden svědek z Malé Lhoty, druhý z K.P./; tam v Malé Lhotě se mu narodil syn Josef 24.1.1735 . A po smrti této manželky Mariny 2.3.1747 se žení podruhé 10.9.1747 s Dorotou vdovou po Františku Tylečkovi z Malé Lhoty – svědkové oba jsou z M.Lh. – je tedy tato větev Švidrnochů pevně usazena v Malé Lhotě.
Rovněž v Čabysově je jiná větev Švidrnochů usazena – syn vřesinského fojta Ondřeje – Matouš, nar. 20.9.1671, se 21.9.1694 žení s Rosinou dcerou Adama Pivoně fojta čabysovského – odtamtud často dochází jako kmotr ke křtinám dětem rodičů z Vřesiny…
A 27.9.1766 umírá jako výměnkář v Čabysově Martin Švidrnoch ve věku 70 roků…
Vraťme se zase k Vřesině jako kolébce Švidrnochů, kde potomci prvního známého nám fojta Jana Švidrnocha – syn Ondřej a vnuk Václav nepřetržitě drží hodnost fojtovskou a fojtství – statek, grunt. Prozatím nesleduje přesně vývoj této větve do daleké doby- stačí nám prozatím toto.
A jiný syn / asi starší – jeho narození není zaznamenáno ani v polomské ani v porubské matrice / Ondřejův Jan se po smrti velkopolomského fojta Václava Vaňka stává sňatkem s vdovou po něm 15.8.I683 / Jan syn Ondřeje Švidrnocha fojta z Vřesiny – / Mariannou fojtem ve Velké Polomi, jímž zůstává i po její smrti /27.12./ 1693/ – z druhého manželství s Alžbětou / odkud? / se narodil další Jan 11.10.1695,který jako dospělý převzal po svém nevlastním otci Jiřím Jurnovi / Alžběta se totiž za něho provdala po smrti prvního manžela zemřevšího – utopil se 13.1.1703 – po roce vdovství 10.1.1704 / právě na přelomu soupisu majetku a půdy v tzv. karolinském katastru z r. 1722 a 1723 zase fojtství s tou hodností – a po něm později další Jan nar. 30.9.1724 atd. Ten rod Švidrnochů e menšími přestávkami, způsobenými smrtí fojtů- hospodářů, držel velkopolomské fojtství až do druhá polovice 19. století – po zrušení roboty…
Z tohoto jen nepřesně načrtnutého nárysu vývoje rodu švidrnošského vysvítá jasně, jak se pevně zakořenil v našich slezských vesničkách farnosti velkopolomské a porubské / v dalším líčení budou jmenovány i další obce těchto farností/. Je to větev jednak fojtovská, jednak obyčejná – nefojtovská ; prozatím nemůžeme říci, jakého povolání byla ta druhá nefojtovská větev, neboť v matričních záznamech takové zmínky začínají teprve někdy počátkem druhé polovice století 18. – teprve z pozdějších údajů budeme mocí snad oprávněně takové nebo podobné zaměstnání – povolání také jejich předchůdcům v jednotlivých dědinkách a v jednotlivých větvích. A z fakta, že v polovici 17. století – od prvních matričních záznamů – jsou Švidrnoši fojty ve Vřesině / později i ve Velké Polomi / se dá vyvozovati plným právem, že tam tento rod byl zajisté již dlouho předtím usazen, když z jeho příslušníků byl vybrán nejvyšší tehda představitel vesnice – fojt.
Zemřel-li první nám listinně / matričně / známý fojt vřesinský Jan Švidrnoch v roce 1668, můžeme směle jeho narození promítnout do prvních let století 17. – někdy kolem roku 1600 – tedy ještě do doby před českým povstáním – odbojem proti císaři a před válkami z toho vzniklými – před válkou třicetiletou. Rovněž příjmení Švidrnochů se dá předpokládat do oné doby na rozhraní 16. a 17. století, ne-li ještě do doby dřívější – pokud se ovšem tenkráte vůbec příjmení užívalo. Snad ve starých gruntovních knihách / nacházejících se toho času někde v Rakousku / bychom mohli najít rozluštění této záhady – ve zmínce o fojtech aspoň, ovšem tenkrát stačilo křestní jméno s označením přívlastku “ fojt.. „
Drak svinutý do tvaru písmene S-Š- charakterizuje první písmeno příjmení. Drak je symbolikou starého, silného rodu.
Korunka symbolizuje, že naši předci-fojti-byli svobodnými lidmi. Korunka s pěti perlami je mimo jiné i symbolika dobrého jména.
Oficiální Švidrnoší polka, kterou účastníci plesů tančí a zpívají při jeho zahájení.
Švidrnochů v sále dnes je požehnaně,
//: kapela veselá hraje jenom pro ně. ://
V celém širém kraji Švidrnoch je všude,
//: tak to už navěky bylo, je a bude. ://
mezihra
My vám zahrajeme Švidrnoší polku,
//: každý si zazpívat může bez okolků. ://
Švidrnoši rádi přijdou příště zase
//: na bál se pobavit všichni v plné kráse. ://